Vláda Andreje Babiše zvažuje, že by armáda převzala Letiště Leoše Janáčka Ostrava od Moravskoslezského kraje. Plán na vojenské logistické centrum v Mošnově přitom letos na jaře padl a o dalším postupu má rozhodnout nová pracovní skupina.
Vojenská minulost, která letiště provází dodnes
Letiště Leoše Janáčka Ostrava (OSR) v Mošnově vzniklo v roce 1939 jako polní letiště německé Luftwaffe pro přípravu útoku na Polsko. Stálý areál pak vybudovali v letech 1956 až 1959 a civilní provoz tu odstartoval 16. října 1959, kdy přistál letoun Tu-104A a nahradil dosavadní letiště v Ostravě-Hrabůvce. Celou dobu ale šlo o letiště se smíšeným provozem: od 60. let tu měly domovskou základnu stíhačky MiG-21 a MiG-15UTI. Vojenská éra skončila až v roce 1993, poslední jednotky odešly v říjnu 1995 a letiště přešlo pod civilní správu.
Podrobnější vývoj popisujeme v článku o historii Letiště Ostrava. Dnes je Mošnov třetím největším letištěm v Česku – loni tudy prošlo přes půl milionu cestujících a bezmála dvacet tisíc tun nákladu.
Konec plánu na logistické centrum
V červenci 2022 podepsali tehdejší ministryně obrany Jana Černochová a hejtman Ivo Vondrák memorandum o vzniku Armádního logistického centra Mošnov. Na padesáti hektarech u letiště měla vzniknout základna za 2,5 miliardy korun s prací pro až tři stovky lidí. Armáda si od projektu slibovala zázemí pro přesuny vlastních i spojeneckých jednotek a počítalo se i s příspěvkem na opravu přistávací dráhy.
Myšlenka na návrat vojáků do Mošnova se objevila už v roce 2020, kdy s ní přišel tehdejší ministr obrany a dnešní europoslanec Alexandr Vondra. Po podpisu memoranda v roce 2022 se navíc objevila vlna dezinformací, které varovaly před uskladněním zbraní nebo pobytem amerických vojáků přímo v Mošnově. Armáda tato tvrzení opakovaně vyvrátila – logistické centrum mělo sloužit výhradně k přepravě materiálu a techniky, nikoli k bojovým účelům.
Projekt se ale roky táhl bez viditelného pokroku. Letos v březnu se ministr obrany Jaromír Zůna a hejtman Josef Bělica shodli, že memorandum v původní podobě nejde naplnit. Podle ministerstva obrany se má „celý záměr přehodnotit“ a rozhodovat o něm bude nová pracovní skupina. Bývalý hejtman Vondrák pro média uvedl, že projektu chyběl někdo, kdo by ho skutečně prosazoval, a že ministerstvo se do financování příliš nehrnulo.
Babišův návrh: převzít celé Letiště Ostrava
V polovině května přišel premiér Andrej Babiš s jinou myšlenkou – armáda by podle něj mohla od kraje převzít rovnou celé letiště, nikoli jen část pozemků pro logistické centrum. Důvodem má být stav přistávací dráhy, kterou naposledy zásadně opravovali v roce 1984 a jejíž rekonstrukce si vyžádá miliardy korun. Babiš uvedl, že jde o letiště certifikované pro NATO a že kraj na opravu nemá peníze. Převod by se podle něj uskutečnil jen se souhlasem krajského zastupitelstva.
Bývalý hejtman Vondrák nad nápadem kroutí hlavou. „Nedovedu si představit, jak by armáda provozovala leteckou dopravu nebo cargo,“ řekl s tím, že letiště podle něj finanční pomoc nepotřebuje z pohledu provozu, ale jen kvůli opravě dráhy. Přeprava nákladu přitom patří k pilířům, na kterých mošnovské letiště dlouhodobě staví.
Dráha se opravovat bude, ať dopadne cokoli
Nezávisle na politických jednáních počítá Moravskoslezský kraj jako vlastník společnosti Letiště Ostrava s rekonstrukcí vzletové a přistávací dráhy i přilehlých ploch v letech 2026 až 2028, a to za necelé čtyři miliardy korun bez DPH. Mluvčí letiště Kateřina Pustějovská potvrdila, že tuto opravu kraj řeší nezávisle na osudu armádního centra. Samotná dráha měří 3511 metrů a je široká 63 metrů, takže unese i obří stroje typu Boeing 747 nebo Antonov An-124 – právě proto o ni má armáda dlouhodobě zájem.
Proč na tom záleží
Ať už letiště zůstane v rukou kraje, nebo přejde pod armádu, cestující i firmy v regionu potřebují hlavně jistotu, že provoz i investice do infrastruktury budou pokračovat. Mošnov je navíc místem, které každoročně hostí Dny NATO, a jeho vojenská minulost i význam pro nákladní dopravu z něj dělají zajímavou lokalitu i pro ozbrojené síly. Rozhodnutí o vlastnictví tak může ovlivnit nejen letecké spojení ze severní Moravy, ale i stovky pracovních míst v regionu.
