„Nejmenší letiště Evropy“? Britský bulvární list se strefil vedle. Ostrava odbaví víc letů, než si myslíte

Letiště Leoše Janáčka Ostrava se nečekaně ocitlo v hledáčku britského tisku. Deník Express ho ve svém článku označil za „nejmenší letiště v Evropě“, které stálo stamiliony, ale prý odbaví jen tři lety denně. Skutečnost je však výrazně jiná – a pro Ostravu mnohem lichotivější.

Zatímco velká letiště v Londýně, Amsterdamu nebo Istanbulu praskají ve švech, to ostravské působí podle britského listu jako klidná oáza. Cituje virální video cestovatelky z TikToku, která zachycuje prázdnou odbavovací halu v zimní sezóně. Podle jejího komentáře bývá letiště od října do dubna téměř opuštěné. Express z toho vyvodil, že v Ostravě probíhají pouze tři lety denně.

Ve skutečnosti se však britský deník pořádně sekl. Letiště v Mošnově rozhodně není žádným zapomenutým přístavem. V roce 2023 odbavilo téměř půl milionu cestujících, čímž se řadí před jiná česká regionální letiště – například v Karlových Varech, Pardubicích nebo nově otevřené v Českých Budějovicích.

Tři lety denně? V létě jich bývá víc než deset

Je pravda, že v mimosezóně je provoz omezený a letiště spoléhá především na charterové lety cestovních kanceláří. Ovšem během letních měsíců se situace mění – z Mošnova odlétá více než deset spojů denně, přičemž na pravidelných linkách operují renomovaní dopravci jako Smartwings, Ryanair nebo LOT Polish Airlines.

Ani zmínka o nákladech na stavbu neodpovídá úplně realitě. Express uvádí částku 9 milionů liber, což je přibližně 256 milionů korun. Ve skutečnosti však náklady na samotnou výstavbu odbavovací haly překročily 300 milionů korun, a další investice do modernizace přistávací dráhy a infrastruktury jsou již v plánu.

Je Ostrava opravdu miniaturní?

Označit Letiště Leoše Janáčka za jedno z nejmenších v Evropě je přinejmenším zavádějící. V Evropě najdeme desítky výrazně menších letišť s ročním provozem okolo deseti tisíc cestujících. V samotné Velké Británii nebo ve Skotsku fungují podobná regionální letiště, která rozhodně nepůsobí jako centrální uzly letecké dopravy. A přesto mají své místo v dopravní síti – stejně jako to ostravské.

Zajímavostí z článku Expressu je i historický kontext – Ostravu zmiňuje jako „železné srdce republiky“, čímž zřejmě naráží na průmyslovou minulost města. Správně by ale měl zaznít pojem „ocelové srdce“, který byl v minulosti skutečně používán.

Přímý let z Londýna? Existuje!

Britský list také tvrdí, že návštěvníci z Velké Británie se do Ostravy dostanou pouze s přestupem ve Varšavě. Opět se jedná o nepřesnost. Z londýnského letiště Stansted totiž do Ostravy létají přímé spoje, které využívají především cestující z britské polské a české komunity.

Smysl malých letišť

Proč vůbec regionální letiště jako to ostravské existují? Jejich význam spočívá zejména v dostupnosti pro obyvatele regionu. Díky nim se zkracuje dojezdová vzdálenost na letiště a cestující se vyhnou frontám i přeplněným terminálům. Mnohé z těchto letišť přežívají i díky podpoře krajů a dotacím, což je případ i Moravskoslezského kraje.

Přesto je pravda, že většina Čechů stále létá z Prahy, Vídně nebo polských Katovic – často kvůli širší nabídce destinací a nižším cenám letenek. I přesto ale letiště v Ostravě plní důležitou regionální roli a má své pevné místo na mapě českého letectví.


Letiště Leoše Janáčka možná není Heathrow, ale rozhodně není ani zapomenutou zastávkou. A že se v něm zrovna nestojí fronty? To je pro mnohé spíš výhoda než problém.